Jedním z hlavních důvodů, proč jsem právě v Banffu, je obrovské množství, jak se v Kanadě říká, hájků (hike = výlet, túra) . Můj první větší hike směřoval na Sulphur Mountain. Ačkoli jsem se na tento výlet vydala sama, po dobu výšlapu mi dělalo společnost řadu zvířátek. Samozřejmě nechyběly turisty ochočené veverky, mufloni, liška a dost otravní komáři. Jestli jsem v Čechách měla pocit, že mě mají komáři v oblibě, tak tady v Kanadě mě naprosto zbožňují.
Musím uznat, že přípravu na tento hike jsem drobek podcenila. Před zabouchnutím domovních dveří, jsem si chvilkově nastudovala mapku, kam se potřebuji přiblížit na svém novém růžovém kole, které jsem pořídila za 30 doláčů – tomu odpovídá i stav. Ačkoli moje orientace v mapách je dle mého výborná, někde se stala chyba a dojela jsem někam, kam jsem rozhodně v plánu dojet neměla. No nezbývalo nic jiného, než zapnout data na mobilu a najít bod, odkud bude můj hike začínat. Napodruhé se zadařilo. Néé teda úplně podle představ. Dojela jsem sice pod Sulphur Mountain, ale ještě 3km jsem musela jít po silnici, než jsem došla na vyznačenou trasu.
Výšlap samotný už byl skoro bez problému. Problémy přišly až u úplného vrcholku, když si mé tělo začalo říkat o pauzičku v podobě lehkých křečí. Ale to bych nebyla já, abych výstup nedala bez odpočinku. Na vrcholu jsem pojedla menší jablko, ačkoli jsem měla hlad, tak na svíci se šesti. Bohužel jsem nepočítala, že tento menší výstup se protáhne na 5hodinový hike s převýšením, jak můj Iphone píše, 205 pater a délce 18km.
Cestou jsem potkala vcelku milé turisty. Postaršího pána, křičícího na mě cosi z cesty pod vrcholem. Nakonec jsme se dali do řeči a byla z toho příjemná konverzace o Kanadě a dokonce i o Česku, které on sám kdysi procestoval. Další turistkou, která mě oslovila byla mladá Japonka, cestující sama po Kanadě. Je neuvěřitelné, kolik lidí cestuje sólo.
Jak můžete vidět na fotkách a na videu, výstup stál za to.
Už se těším na můj další hááájk.
Vaše Katy <3
