Začalo to nevinně, emailem v jedné vteřině
14.3.2022 - Lomnice nad Popelkou - doma v posteli
Ležím doma s covidem a přemýšlím nad smyslem života, když mi v tu chvíli pípne mail v anglickém jazyce s předmětem - You have been granted a new Working Holiday Visa for New Zealand. OUKEEEEEJ… tak to jsme nečekala. O víza jsem si žádala z Kanady v roce 2020 a bohužel kvůli covidu se mi je nepodařilo nikdy zaktivovat. A najednou jsem měla možnost na Zéland odletět. Najednou se ve mě začala odehrávat zajímavá přestřelka mezi srdcem a mozkem. Mozek začal nezadržitelně produkovat myšlenky se samým ALE: Ale ja mám skvělou práci a nový děsně útulný byteček a jsem stará a….
…. No teď už všichni víte, jak jsem se rozhodla.
"Život je příliš krátký na to, abychom si mohli dovolit učinit ho bezvýznamným" - B. Disraeli
8.9.2022 - 16:00 Helsinky -> Los Angeles
Právě sedím v Helsinkách v letadle směr LA. Čeká mě fáákt dlouhý lehce otravný let s mezipřistáním v LA a s cílem u protinožců, kde prý mají to nejsladší kiwi na světě. Ano je to tak, finálním bodem přistání bude Nový Zéland, konkrétně Auckland.
Uff, těch citů a pocitů uvnitř mě. Jakobych měla explodovat a roztříštit se na milion kousků a každej ten kousek by se nejradši rozeběhl za Vámi. Za nejbližšími přáteli a rodinou. Tolik slz, co opustilo moje umouněné a věčně, od řasenky rozmazané oči. Luky( brácha) mi říkal - “Nemaluj se, je to zbytečný.” a měl pravdu!
Nesnáším loučení, ale někde v hloubi duše doufám a tuším, že mě čeká božsky dobrodružná etapa života, na kterou budu s velkou láskou a úsměvem na rtech vzpomínat.
10.9.2022- přistání Auckland
Neuvěřitelný. Pilot letadla nám oznámil, že jsme právě přistáli v Aucklandu, kde je celých 8 stupňů. To jsem fakt nečekala, ale přisuzuji to brzkému rannímu času, však by tu mělo začít brzy léto. Dále se semnou letuška milým hlasem rozloučila, popřála krásný den a já si to štrádovala na imigrační. Cestou pro bágly (které se na pásu objevily zázračným způsobem, jelikož jsem si myslela, že už v LA byly ztraceny) jsem potkala skupinku lidí z Čech, s kterými jsem prokecala celý proces kontrol. Ve skupince byla i velmi milá holka Káťa, která mi dělala společnost dalších pár hodin na letišti a zpříjemňovala mi chvíle čekaní. Čekání na zpožděné letadlo z Melbourne ve kterém seděla kamarádka Anet. Holka s kterou budu následující měsíce sdílet “všechno”. Teda minimálně náš dům na čteřech kolech. A kdo bydlel pár měsíců v autě, ví co tím slovem “všechno” myslím. Ale o tom někdy příště.
Anet přistála. Konečně jsme se shledaly. U letiště na nás čekal její “kamarád” ( muž, kterého potkala na Bali asi 2krát v životě) Morgan, který nám poskytl azyl po dobu, než si zařídíme všechny potřebně věci a koupíme auto. Co ani jednu z nás nenapadlo, že Morgan bude bydlet v baráku, že i Amazing places by si sedlo na zadek. Takže na první týden u milionového Morgana, který nám vařil jídla jako v michelinské restauraci a dělal osobního řidiče, fakt nezapomeneme.
Po týdnu běhání po městě, bankách, poštách a všech životně důležitých obchodech, jsem se naložily do nově koupeného auta (Máňa) a vyrazily za dobrodružstvím. Vyrazily hledat práci a možná i tak trochu samy sebe.
…. S láskou Vaše Katy <3